FactoryArt

Na horách – v Krkonoších

Fabrika z roku 1842 v Žacléři

V roce 1842 byl Františkem Gaberlem založen takzvaný „americký“ mlýn na mletí obilí, poháněný parním strojem. V roce 1845 byl přestavěn na přádelnu lnu s parním pohonem, první svého druhu v tehdejší monarchii. V roce 1989 výroba po 150 letech skončila.

Jako jediná stojí na kopci s 360° výhledy i na Sněžku – na rozdíl od ostatních, které stavěli pragmaticky v údolích u řek, u silnic nebo uprostřed města.

Celý areál má jistý geometrický řád, dvě jezera, vzrostlý park. Je jako mikroměsto s náměstíčky, chodníky a různými zónami. Fabrika je doslova předurčena pro svou novou roli a netřeba v ní měnit vůbec nic.

V rámci "Národní strategie regenerace brownfieldů ČR" byla továrna zařazena mezi nejvýznamnější průmyslové brownfieldy Královéhradeckého kraje.

Charakter území:

Turistická hustota: Data KRNAPu dlouhodobě ukazují, že Rýchory a Žacléřsko jsou suverénně nejklidnější částí hor. Na rozdíl od osy Sněžka – Špindl – pramen Labe tudy nevedou žádné masové „dálnice“ s tisíci turisty denně.

Doprava: Žacléř neleží ve slepém horském údolí. Představuje tranzitní bod s bezprostředním napojením na dálniční síť (D11/S3), bez nutnosti překonávat horská sedla a tranzitní kolony.
Urbanismus: Žacléř je drsné středověké hornické městečko. Díky tomu má skutečné náměstí, kostel, funkční infrastrukturu i industriální odkaz. Na rozdíl od původních dřevařských osad v centrální části hor neustoupil masovému turismu a zůstal autentickým horským sídlem.
Krajina: Dvorský les (Rýchorský prales) je skutečně biologický unikát s jedněmi z nejvýše položených bučin ve střední Evropě (kolem 1000 m n. m.). Území sevřené mezi masivem Rýchor a Vraními horami navíc vytváří svébytné mikroklima – surovou horskou kapsu s odlišnými povětrnostními a sněhovými podmínkami, než má zbytek předhůří.

Sjezd D11: 4 km | Praha: 1 h 30 min | Wrocław: 1 h 30 min

Sport a volný čas

ZIMNÍ INFRASTRUKTURA

Běžecké lyžování: Přímý nástup na Krkonošskou magistrálu (71 km) u žacléřského zámku; napojení na hřebenové stopy Rýchor a okruhy v okolí města.
Sjezdové lyžování (lokální): Areály Arrakis a Bret v Prkenném Dole (3 km / 4 minuty).
Velká střediska v dosahu: SkiResort Černá hora – Pec (nástup Janské Lázně, 15 km / 18 min), Pomezní Boudy / Malá Úpa (22 km / 25 min).

CYKLISTIKA A MTB

Horská kola (MTB): Přímý vjezd do terénu Východních Krkonoš a Vraních hor; zázemí maratonu Žacléřská 70.
Přeshraniční propojení: Asfaltová spojka přes hraniční přechod Bobr–Niedamirow s napojením na polské cyklotrasy Dolinou Bobru.
Trutnov Trails: Přírodní trailové centrum v dosahu 16 km (Čížkovy kameny / Poříčský hřbet).

VODA, GOLF A ADRENALIN

Vodní sporty / Kiting: Přehrada Bukówka (Polsko, 11 km / 13 min) – windsurfing, wingfoil, paddleboarding; v zimě snowkiting pod Královeckým Špičákem.
Golf: Golf Resort Mladé Buky (14 km / 15 min) – 18jamkové mistrovské hřiště s výhledem na Černou horu a východní hřebeny Krkonoš.
Lezení a skály: Adršpašsko-teplické skály v dojezdu 28 km.

Historie a industriál

ŽACLÉŘSKÝ PRŮSMYK

Historická zemská brána mezi Čechami a Slezskem. Kudy táhla vojska a obchodní stezky, odcházeli i exulanti – v roce 1628 tudy přes Růžový palouček definitivně opustil vlast J. A. Komenský. Strategický význam uzlu potvrdila přítomnost pruského krále Fridricha II. (1778) i císaře Josefa II. (1766), kteří z tohoto bodu řídili vojenské operace.

UHLÍ, LEN A PORCELÁN

Urbanismus města definoval těžký průmysl navázaný na hlubinnou těžbu černého uhlí (důl Jan Šverma, hloubka přes 1 000 m). V roce 1842 zde vyrostla mechanická přádelna lnu, jejíž masivní zdivo a litinové sloupy tvoří nosný skelet areálu FACTORYARD1842. Průmyslový uzel následně doplnila specializovaná výroba žacléřského porcelánu.

PEVNOST STACHELBERG

Klíčovou obrannou linii zemské brány zpečetila armáda ve 30. letech 20. století. Přímo nad městem vyrostla dělostřelecká tvrz Stachelberg (1938) – největší moderní podzemní pevnostní komplex v Československu. Výsledkem je soustava železobetonových bunkrů a podzemních sálů zapuštěná do hřebene.

Otevřít Průvodce po regionu (PDF) →

Report abuse